Autor: Roman Nenadl (www.tibetskamedicina.cz)

Německo zvolilo velice vstřícnou imigrační politiku, kterou někteří z nás mohou vnímat jako extrémní. Lidé mohou mít pocit ohrožení a volit populistické politiky v domnění, že je ochrání, anebo jen takto protestují. V systemickém výcviku se učíme, že se tak sociální systémy vyvažují. Extrémní chování mívá protichůdnou radikální odezvu.

Dnes bych se rád ale zastavil u toho, co se může dít v nás, pokud máme dojem, že se nacházíme ve vyhroceném prostředí. Reagujeme na něj například hněvem nebo bojem, chceme uplatnit svůj vliv a mít situaci pod kontrolou. Nebo hněv z nějakého důvodu potlačujeme a máme dojem, že jsme tlačeni do něčeho, co se nám nelíbí. Z mé zkušenosti, praxe tibetské medicíny, se uvnitř těla často zablokuje energie jater a žlučníku, a pokud to trvá déle, tyto orgány se oslabí. To pak může vést k různým problémům se zažíváním, kůží, alergiemi, gastritidou, nízkým tlakem a jinými chronickými nemocemi. Navíc, čeho se bojíme, si do života můžeme přitahovat (říká to i moje teta, která celý život pracovala na psychiatrické klinice). Např. obava z toho, že budu okraden, ztratím zaměstnání, může vytvářet právě situace, které nechceme. A naopak, při důvěře a pozitivním přístupu se nám tyto náročné situace většinou nedějí.

A co s tím?

Tyto vnitřní reakce jsou svým způsobem dobré, protože nám pomáhají získávat zkušenosti. Jak bychom jinak věděli, co způsobí naše nespokojenost, averze nebo i nenávist, když bychom tyto situace neprožili? Jednou třeba zvládneme řídit své emoce, s odstupem je sledovat, a nebrat je tak vážně. Buddhisté tomu říkají stav vše prostupující mysli, křesťané soulad s Bohem, kdy jsem v jednotě s Celkem. Mysl je zrelaxována a neodbíhá do minulosti nebo budoucnosti jako je to např., když nadáváme na svou situaci: „Za komunistů bylo lépe!“, „To se může stát jen mě!“ nebo „Už, aby to bylo za námi!“. K nacvičení můžeme použít metodu mindfullness (bdělé pozornosti), koncentraci na dech, jógu, anebo jiné osvědčené techniky. Učíme se zpřítomnění tím, že přijímáme jakékoliv situace a nevytváříme na ně negativní emoční vazby, cvičíme si bdělé vnímání svého těla a prožitků. Dostáváme se pak do ideálního středu bez extrémních emočních a životních výkyvů. Nevytváříme odpor, zvyšujeme spokojenost s tím, co máme a pomáháme vytvářet šťastnější budoucnost.

Pokud teď chcete nesouhlasit, nadávat, ba i křičet, doporučuji to dělat vědomě, s vnitřním klidem, a s láskou k druhým. Stanete se tak pozorovatelem svého emočního světa a budete mít nad ním kontrolu. A pokud vám to nejde, nevadí, stejně získáváte drahocennou zkušenost a jednou se to určitě podaří!